Starší dorostenci Cachnín a Pejchal: Táhli jsme za jeden provaz!

Starší dorostenci vstoupili do uplynulé sezony hodně špatně, ale dokázali ze svízelné situace vyklouznout a s přehledem udrželi extraligovou příslušnost. Lví podíl na tom měli i obránce Radim Pejchal (na snímku vpravo) a útočník Richard Cachnín, kteří plnili roli asistentů kapitána Marka Tecla. „Řekl bych, že kdybychom kvůli nepovedenému začátku neztratili tolik bodů, mohli jsme se o play off poprat víc,“ přemítá Pejchal. Tým táhl hlavně elitní útok, který sázel góly jako na běžícím pásu. „V první formaci nám to spolu sedlo už od přípravy. V sezoně se nám potom v některých zápasech střelecky moc nedařilo, ale ostatní útoky nás skvěle zastoupily,“ chválil své spoluhráče Cachnín. (Foto: Juniorský hokej)

Kluci, máme za sebou úspěšnou sezonu, ve které se nám podařilo splnit cíl a udržet v Havlíčkově Brodě extraligu. Jak uplynulý soutěžní ročník hodnotíte?
Radim Pejchal: Sezona pro nás nezačala moc dobře. Došlo potom k nějakým změnám, tým si sedl a začalo to klapat. Uhráli jsme nějaké body, což nám do zbytku sezony hodně pomohlo, a pak už to docela dobře šlapalo.

Richard Cachnín: Začátek sezony se nám vůbec nepovedl. Sedli jsme si s trenéry, došlo ke změně kapitána, trochu se proházely lajny a začali jsme makat. Získali jsme první body, to nás určitě nakoplo.

Začátek sezony byl opravdu katastrofální. Říká se, že hokej je hodně o psychice. Jak moc bylo těžké se z nepříjemné krize dostat?
Radim Pejchal: Hodně nám pomohlo první vítězství. Udělali jsme nějaké body a viděli jsme, že na to máme. Hodně nám pomohlo, že jsme potom začali hrát jako jeden tým.

Richard Cachnín: Nás pět starších kluků si sedlo s trenéry a panem trenérem Beránkem. Něco jsme si k tomu řekli a pak už to začalo být lepší.

Útočník Marek Tecl se hodně střelecky trápil, v přípravném období měl hodně velkých šancí, ale nepovedlo se mu dát gól. Po nepovedeném začátku soutěže byl jmenován novým kapitánem a najednou mu to tam začalo padat. Jak moc to podle vás celý tým nakoplo?
Radim Pejchal: Řekl bych, že se tím v kabině až tolik nezměnilo. Celý tým věděl, že jsme na tom špatně. Vyříkali jsme si to spolu a najednou jsme hráli jako tým.

Richard Cachnín: Po nevydařených prvních zápasech došlo k téhle změně a Macasovi, který se v přípravě trápil, to tam začalo padat. Jak říkal Pejchy, nemyslím si, že by se to v kabině tímto krokem nějak výrazně změnilo. Makali jsme pořád stejně, ale po prvních bodech jsme se dostali do větší herní pohody. Macas se i díky kapitánskému céčku rozstřílel a bylo to už v pohodě.

Radim Pejchal: Ještě bych k tomu dodal, že jsme spolu skvělá parta. Hrajeme spolu už odmalička. Všichni se spolu dobře známe a víme, co od sebe můžeme čekat. I to podle mě pomohlo ke zlepšení. Macasovi kapitánské céčko pomohlo a celé první lajně to pak šlapalo. Jako tým jsme hráli dobře dozadu, ale první formace zápasy rozhodovala.

(Foto: Markéta Křížová)
Určitě můžeme říct, že první získané body byly zlomovým momentem v sezoně a potom už se nám dařilo...
Richard Cachnín: První zápas jsme vyhráli doma s Pardubicemi po samostatných nájezdech. Hrozně moc nás to nakoplo. Řekli jsme si, že už po dvou letech nechceme spadnout, jako se nám to stalo v mladším dorostu. Všichni jsme se zvedli a když se naší prvně lajně nedařilo, tak nás vždy někdo dobře zastoupil. Střelecky se nám nedařilo třeba na ledě Warrioru Brno, kde to napadalo ze třetího útoku Maňasovi. Pak jsme porazili i silné akademie jako jsou Chomutov nebo Třinec. V základní části jsme skončili i před Žďárem nad Sázavou, který měl v týmu dobré kluky z celé republiky. Sezona se nám tak nakonec docela povedla.

Je to často obehrané klišé, ale i přesto si myslím, že zrovna u nás ve starším dorostu dělá ta dobrá parta a velký týmový duch hrozně moc. Řekl bych, že i díky tomu jsme si dokázali vyšlápnout na hodně silné soupeře...
Radim Pejchal: Hokej je týmový sport, určitě to není o jednotlivcích. Hrozně moc nám to pomohlo, že jsme spolu všichni táhli za jeden provaz.

Richard Cachnín: Jak řekl Pejchy, hodně z nás spolu hraje už od přípravky, zůstali jsme spolu v Brodě a nikam jsme neodešli. Celou sezonu jsme odmakali a nechali jsme na ledě, co se dalo. Skoro každého soupeře jsme dokázali alespoň jednou porazit, nepovedlo se nám to jen proti Litvínovu. V minulé sezoně jsme ho sice poráželi, ale v této sezoně měl hodně kvalitní tým. Myslím si, že měli po základní části hrát v té lepší skupině, která měla jistou účast v play off. S Litvínovem jsme se opravdu hodně trápili.

Do týmu přišlo před sezonou několik nových kluků. Jak dobře podle vás zapadli do týmu?
Radim Pejchal: Nevím, jak je to v jiných týmech, ale k nám noví kluci vždy dobře zapadnou. My, starší kluci, spolu hrajeme dlouho a nové hráče přijmeme rádi mezi sebe. Podle mě vůbec nebylo znát, že k nám tihle kluci odněkud přišli. Brali jsme je jako naše.

Richard Cachnín: Když přišel někdo nový, tak jsme ho hned vzali mezi nás. Osobně bych se hrozně bál, kdybych přišel do nějakého jiného týmu. Noví kluci s námi navíc chodí do školy a hrozně rychle jsme se skamarádili. Všichni jsme se spolu od začátku semkli.

(Foto: Markéta Křížová)
Naší silnou zbraní byly určitě přesilovky, dávali jsme v nich hodně gólů. Vidíte to stejně?
Radim Pejchal: Hrál jsem ve druhé lajně a bylo vidět, že té první to skvěle sedlo. Kluci o sobě moc dobře věděli a hodně se to projevilo právě v přesilovkách. Často jsme díky tomu rozhodovali vyrovnané zápasy. Ve druhé lajně se nám při přesilovkách tolik nedařilo.

Richard Cachnín: V první formaci nám to spolu sedlo už od přípravy. V sezoně se nám potom v některých zápasech střelecky moc nedařilo, ale ostatní útoky nás skvěle zastoupily. V přesilovkách jsme měli nacvičené dva nebo tři signály a docela nám to vycházelo. Často jsme hráli na Macase, který byl naším nejlepším střelcem. Je to kanonýr po tátovi. (směje se)

V základní části se hrálo nezvykle na pět skupin, přičemž zrovna my jsme měli možná jednu z nejtěžších. Jak hodnotíte tento herní systém?
Radim Pejchal: Mně osobně se tento herní systém nelíbil, protože se dlouho hrálo jen se čtyřmi soupeři. Svaz to tak ale prostě udělal. Myslím si, že jsme měli jednu z nejtěžších skupin, ale popasovali jsme se s tím docela dobře. I proti Českým Budějovicím, které nakonec získaly mistrovský titul, jsme uhráli důležité body. Řekl bych, že kdybychom kvůli nepovedenému začátku neztratili tolik bodů, mohli jsme se o play off poprat víc.

Richard Cachnín: Měli jsme možná úplně nejtěžší skupinu. Hráli jsme s Hradcem Králové, Pardubicemi, Českými Budějovicemi a Žďárem nad Sázavou, který měl z celé republiky stažené dobré hráče. České Budějovice se navíc staly mistrem republiky. O to víc nás těší, že všechny tyto soupeře jsme dokázali porazit. V základní skupině jsme nějaké body získali a viděli jsme, že Letňany a Warrior Brno mají ještě daleko méně bodů. I tak jsme ale nechtěli nic podcenit. V nadstavbě jsme oba tyto soupeře v prvních zápasech porazili, to pro nás bylo hrozně moc důležité. V Letňanech jsme prohrávali už 0:2, ale nakonec jsme to dokázali otočit a to nás hodně nakoplo. Tam se celá sezona lámala.

Systém mi ale přišel hrozný, dohromady i s přípravou jsme odehráli snad sedmdesát zápasů, což je podle mě na nás ještě hrozně moc. Tolik utkání většinou hrají až dospělí. Někteří z nás navíc ještě občas chodili s áčkem. Bylo to pro nás dost těžké, ale jsme rádi, že jsme se s tím docela dobře popasovali a extraligu jsme udrželi.


Ríša už to zmínil, někteří hráči nahlédli i do druholigového A-týmu. Jak velká pro vás byla zkušenost, když jste mohli vyjet na led po boku takových osobností jako jsou Jirka Vašíček, Lukáš Endál nebo Míra Třetina?
Radim Pejchal: Za áčko jsem odehrál jen jeden zápas v přípravě, ale měl jsem možnost s ním trénovat. Obránci Jirka Vašíček a Tomáš Semrád mi toho dali hrozně moc, hodně jsem se toho naučil. Jsem za to moc rád a doufám, že budu mít možnost být s áčkem i v příští sezoně. Nám všem, co nahlédli do áčka, to dalo opravdu moc.

Richard Cachnín: S Křehlou a Macasem jsem odehrál za áčko dva mistráky. Myslel jsem si, že se svou postavou a váhou dostanu v áčku šanci třeba až tak v osmnácti letech. Měl jsem z toho hrozný strach, ale hned při prvním utkání v Klatovech ze mě nervozita spadla. Hodně mě to nakoplo, náš útok mohl dát dokonce i gól. Za tu šanci jsem rád, dalo nám to hrozně moc. Třéťa je výborný centr a hokejista, je to takový můj vzor. Je to velký srdcař a líbí se mi, jak hraje.

Endy působil u týmu jako asistent trenéra. Jak moc vám jeho rady pomohly?
Radim Pejchal: Endy s panem Bencem se soustředili hlavně na beky a myslím si, že nám to dalo dost. Určitě pomohl i útočníkům.

Richard Cachnín: Endy s námi chodil na tréninky a byl i na střídačce při zápasech. Snažil se nám radit i ohledně střelby, určitě nám toho dal dost. Bylo to dobré.


U týmu znovu působil velezkušený trenér pan Benc, který toho zažil opravdu hodně. Jak velkým pro vás byl přínosem?
Radim Pejchal: Pan Benc je jednou z velkých ikon havlíčkobrodského hokeje. Je to dobrý trenér a doufám, že nás bude trénovat i v příští sezoně.

Richard Cachnín: Pana Bence jsme zažili s Pejchym jako trenéra dva roky. Osobně jsem moc nevěděl, co od něj mám čekat. Pár kluků mi říkalo, že je s ním sranda. To se potvrdilo, i když někdy dokáže být na střídačce i docela impulzivní. Je to dobrý trenér a bylo by super, kdyby s námi byl na střídačce i v příští sezoně.

Ve starším dorostu dostali šanci i hráči z mladšího dorostu. Jak se vám líbily jejich výkony?
Radim Pejchal: Myslím si, že pro kluky to bylo dobré a pomohlo jim to. Příští rok asi budou s námi v týmu a dokázali si, že na to mají. My starší jsme se jim snažili co nejvíc pomoct.

Richard Cachnín: Řekl bych, že všichni kluci zapadli do kolektivu výborně. Známe se s nimi už ze žákovských kategorií. Kluci hráli dobře, dařilo se jim i bodovat a pomohli nám. Určitě je jen dobře, že dostali šanci.

V příští sezoně budou hrát v juniorce ročníky 2000, 2001 a 2002. Jak se na tuto změnu díváte?
Radim Pejchal: Vím, že dříve už to takhle bylo. Já osobně s tím žádné zkušenosti nemám. Uvidíme, co to přinese.

Richard Cachnín: Táta mi říkal, že když byl v mém věku, tak to takhle bylo. Ti lepší hráči, kteří teď vyšli z juniorky, by už měli hrát za áčko. Podle mě je to jedině dobře.