„Poznej svého Rebela“, 1. díl: Jaroslav Suchan

Po včerejším spuštění nového seriálu o návštěvnosti v minulé sezoně se hlásí dnes o slovo další premiéra, tentokrát sériového článku s názvem „Poznej svého Rebela“, v jehož rámci budeme postupně zveřejňovat profily našich Rebelů. Představení jednotlivých hokejistů umístíme natrvalo na náš web, aby ho čtenáři měli neustále k dispozici. V sekci "A-tým/Soupiska" naleznete profil každého hráče po otevření jeho karty. V prvním dílu jsme se podívali na zkušeného brankáře Jaroslava Suchana.

Jaroslav Suchan:

Pozice: brankář
Věk: 31 let
Číslo dresu: 35
Výška: 179 cm
Váha: 78 kg
Držení hole: levá

Sympatický a usměvavý gólman, který nezkazí žádnou legraci. Zároveň velmi kvalitní a díky dlouhodobému pobytu v nejvyšších tuzemských soutěžích ostřílený mazák, jenž může naplno těžit i ze svých extraligových zkušeností, jichž nasbíral v dresu konkurenční Dukly Jihlava a znojemských Orlů opravdu dost. Právě u krajského rivala Rebelů dělal první hokejové krůčky, přičemž si z jihlavského brankoviště odskočil do druholigových Benátek nad Jizerou a Havlíčkova Brodu, ale v rámci regionu se krátce přesunul také mezi tyče prvoligové Třebíče. Od sezony 2007 – 2008 vyměnil jihlavský dres a přesunul se znovu do havlíčkobrodské Kotliny, odkud se díky úzké spolupráci s pražskou Slavií objevil znovu v tuzemské nejvyšší soutěži, kde pomohl Sešívaným k zisku mistrovského titulu. V uplynulém soutěžním ročníku se stal nejvytěžovanějším brankářem souboru pod vedením trenérského tandemu Petr Novák – Jaroslav Benák, přičemž pod obrovský úspěch havlíčkobrodského hokeje se podepsal velkým a výrazným písmem. A právě tuto sezonu můžeme hodnotit jako jeho nejvydařenější v dresu bojovníků z Kotliny. Tým se na něj mohl v případě nouze spolehnout a opřít se o jeho skvělé výkony, jimiž trápil soupeřovy střelce. Mohl se tak zaslouženě těšit velké důvěře havlíčkobrodských trenérů, kteří ho po zásluze pasovali do role jedničky. A jeho famózní forma přišla Rebelům dvojnásobně vhod, protože si Stanislav Neruda, dlouhodobý Suchanův parťák v brodském brankovišti, přivodil nepříjemné zranění a byl kvůli němu na nějaký čas mimo hru. A v čem tkvěla jeho největší zbraň? Nejvíce se mu dařilo v domácím prostředí, a to především proti silným soupeřům nebo při ostře sledovaném derby Vysočiny proti krajskému rivalovi z Jihlavy.

Fanoušci v ochozech zimního stadionu v Kotlině mohli při duelech tohoto typu pravidelně sledovat podobný obrázek: několik povedených zákroků havlíčkobrodské opory mezi tyčemi, jež zmařila nebezpečnou šanci a v těžké chvilce podržela svůj tým, čímž si hned v úvodu střetnutí pořádně zvedla sebevědomí. A to často s přibývajícími minutami ještě nabíralo postupnými krůčky výraznějších kontur, přičemž strážce svatyně Rebelů přiváděl fantastickými zásahy publikum do varu a soupeřovy střelce naopak nemilosrdně deptal. Spoluhráči se na něj mohli spolehnout také v prestižních vyřazovacích bojích, při nichž vytvořil se svým mladším kolegou Robertem Slipčenkem, jenž zamířil do Kotliny místo odcházejícího Stanislava Nerudy, vyrovnaný a silný tandem. Spolupráce jim šlapala jako dobře namazané soukolí, což se nakonec promítlo i do zisku novodobého historického úspěchu klubu. Do nové sezony by měl jít z pozice brankářské jedničky.