Kamarád mi hned volal, jak je možné, že jdu do Brodu, směje se Polodna

Většinu své dosavadní hokejové kariéry spojil se severními Čechami, on sám ale za domov považuje Vysočinu. Útočník Petr Polodna totiž vyrůstal v Jihlavě a v následující prvoligové sezoně bude oblékat dres havlíčkobrodských Rebelů. „Byla to pro mě dobrá zpráva, přivítal jsem ji,“ přesvědčoval devětadvacetiletý hokejista, který do Kotliny přichází z Olomouce.

foto: hc-kometa.cz

Vaše statistiky z letošního působení na Hané nejsou zrovna ohromující, souhlasíte?
Ano, musím říct, že tahle sezona se mi nepovedla. I proto jsem už taky chtěl změnit prostředí. No a vzhledem k tomu, že Brno hodně spolupracuje s Havlíčkovým Brodem, bylo rozhodnuto. A já jsem spokojený, protože to budu mít kousek do Jihlavy, kde jsem doma.

V profilu máte ovšem uvedeno, že jste se narodil na jihu Čech v Písku...
To ano, ale já se tam opravdu jenom narodil. Chvilku na to jsme se přestěhovali do Jihlavy, a tam jsem taky později začal s hokejem.

Moc dlouho si vás ovšem v Dukle neužili, poměrně brzy jste odešel do Litvínova?
Odcházel jsem po skončení deváté třídy a zůstal tam jedenáct let. Za tu dobu si samozřejmě najdete kamarády, ale doma jsem pořád v Jihlavě.

Asi nebylo příjemné opustit rodinu v tak mladém věku, nestýskalo se vám?
Ne, protože se mnou šel do Litvínova taťka (usmívá se). A zůstal až do doby, kdy jsem začal čtvrtý ročník na střední škole. Pak odjel se slovy: Teď už to snad zvládneš dodělat sám, ne? (směje se)

Nelitujete teď s odstupem času, že jste odešel z domu tak brzy?
Určitě ne! Z hokejového hlediska jsem udělal dobře, a co se týká rodiny, tak nás to nijak nerozdělilo. Jasně, že všechno bylo náročnější, ale zvládli jsme to.

Když se dívám na všechna vaše dosavadní působiště, napadá mě, že snad musíte mít pořád sbalenou tašku a být permanentně připravený k odjezdu...
(směje se) Dalo se by se to tak říct. Ale jsou kluci, kteří vymění klub třeba i třikrát do roka. To já když už někam odešel, tak jsem tam taky chvilku vydržel.

Každopádně jste se o sobe dost brzy musel naučit starat sám. Domácí práce zvládáte v pohodě? Myslím třeba praní a tak...
Praní snad není práce, ne? To obstará pračka (směje se).

To byste se divil, kolik chlapů považuje praní za práci. A co takhle vaření?
Jo, v pohodě. Samozřejmě do nějakých svíčkových a podobných jídel se nepouštím, ale hlady neumřu. Navíc se teď o mě skvěle stará moje přítelkyně, takže jsem maximálně spokojený.

Vraťme se ještě na chvilku k letošní sezoně, přemýšlel jste už v době, kdy Olomouc hrála v Kotlině čtvrtfinále, že byste se v Brodě mohl za pár týdnů objevit jako nová posila Rebelů?
Přiznávám, že mě to napadlo, i když v play-off se každý soustředí hlavně na svoje výkony, protože si hraje také o další angažmá.

Byla ve hře i jiná varianta, než odchod právě do Havlíčkova Brodu?
Víte, já jsem za tabulkovou cenu v současné době v podstatě neprodejný, takže o nějakém jiném týmu v Česku jsem ani neuvažoval. Byla ve hře jedna nabídka ze zahraničí, a celkem dobrá, ale já si nemůžu dovolit být někde čtyři měsíce bez výplaty. Takže jsem souhlasil s tím, že mě Brno pošle do Brodu. Jak už jsem řekl, má to pro mě řadu výhod. Těším se.

A co rivalita mezi Jihlavou a Havlíčkovým Brodem? Nevyčítal vám někdo z rodiny nebo kamarádů, že jdete právě k Rebelům?
Z rodiny ne, ale kamarádi se samozřejmě ozvali. Konkrétně jeden volal hned poté, co si to přečetl na stránkách. Spustil na mě, co to má znamenat. On je totiž obrovský fanoušek Dukly (směje se).

Vy s tím žádný problém nemáte?
Vůbec ne! Jak už jsem říkal, odešel jsem z Jihlavy hodně brzy, takže to pro mě opravdu není nic tak strašného. I když samozřejmě vím, že rivalita mezi oběma kluby je hodně velká, zvlášť v letošní sezoně se to možná zvrtlo víc, než by mělo. Ale za to asi hodně můžou i média.

Zase na druhou stranu má potom derby aspoň pořádný náboj a atmosféru, ne?
To je pravda. A já mám bouřlivou atmosféru moc rád. Zažil jsem ji hlavně v Brně, tam to byla paráda.

Na fanoušky soupeře dost často působí jako červený hadr na býka hlavně emotivní koučování trenéra Petra Nováka. Však i vy jste si toho musel v Olomouci všimnout, nebo se pletu?
Já osobně trenéra Nováka neznám, ale je fakt, že jsem si při vzájemných zápasech všiml, že je hodně impulzivní. Za sebe však můžu říct, že mám takové trenéry raději. Pořád lepší, když žije s týmem, než když jen pořád kouká do těch svých notiček a mlčí. Takže i na tohle se do Brodu těším.

Se kterými hráči z havlíčkobrodského kádru se znáte z minulosti?
Hlavně s klukama, kteří byli v Brně. Jako například s Májou Moravou, Vencou Meidlem a taky s Romanem Vondráčkem. S tím jsem si hodně rozuměl. Ale určitě se brzy seznámím i s dalšími, nikdy jsem neměl problém zapadnout do týmu.

Jak už jste uvedl, uplynulou sezonu nepovažujete za příliš povedenou. Bylo po vyřazení ve čtvrtfinále od Rebelů v Olomouci velké pozdvižení?
To ani ne, spíš bylo cítit velké zklamání. Hráli jsme jen na nějakých padesát procent - a vůbec nevím proč. Naopak Brod byl skvělý a postoupil naprosto zaslouženě.

Pro příští sezonu si ale svojí semifinálovou účastí nasadil laťku hodně vysoko...
To asi ano, ale já věřím, že i v další sezoně to minimálně zopakujeme. Jsem přesvědčený, že budeme mít hodně kvalitní tým a že půjdeme daleko.

Berete přesun do Brodu i jako svoji šanci zahrát si v extraligovém týmu Komety Brno?
Jasně, že bych chtěl. Ale já se teď hlavně musím vrátit k výkonům, které jsem podával předtím, než jsem přišel do Olomouce.

Už s vámi vedení HC Rebel mluvilo o tom, jakou roli byste v týmu měl zastávat? Jestli od vás třeba čeká, že budete lídrem?
Takhle konkrétně jsme to ještě neprobírali, i když je jasné, že ode mě právě to, co jste řekla, asi chtít budou. Předtím jsem sbíral celkem dost bodů. A to by měl být můj úkol i v Brodě.