25. 6. 2013 | Ladislav Vácha, Luboš Vácha

Redaktoři našeho webu na vlastní kůži poznali letní dřinu starších dorostenců

Úterní odpoledne a podvečer se v Kotlině nesly ve znamení suché přípravy. V tělocvičně nejdříve polykali tréninkové dávky hráči A-mužstva, po nichž přišli na řadu i starší dorostenci pod vedením trenérského tandemu Václav Adam – Jaroslav Benc. Při cvičeních zkušených koučů se zapotili i dva netradiční svěřenci, redaktoři Ladislav a Luboš Váchovi, kteří mohou díky této zkušenosti vám, čtenářům našeho webu a příznivcům havlíčkobrodského hokeje, detailně přiblížit mezi hokejisty neoblíbenou letní dřinu. (Foto a video: Luboš Vácha)

Hlavní inspirací pro nás byl nápad kolegů z webu chomutovských Pirátů, kteří v roce 2010 nasadili na letní přípravu A-mužstva svého člena. Redaktor Jakub Novák poznal na vlastní kůži přísné tréninkové metody trenéra Radima Rulíka, pod jehož taktovkou tvrdě pracoval celý týden. A protože při nedávné návštěvě tréninku starších dorostenců kouč Adam tento návrh přivítal, našemu velkému dobrodružství po souhlasu vedení klubu nestálo nic v cestě.

Tréninku jsme se měli původně zúčastnit v tříčlenném složení. Kolega Richard Wagner se však kvůli zranění z víkendového fotbalového utkání nakonec musel omluvit, a tak jsme se s úderem půl páté hlásili trenérům jenom já a Luboš.

Rozcvička

S Lubošem jsme utvořili dvojici pro úvodní rozcvičku. Slovo „rozcvička“ mi přišlo už po prvních cvicích značně zavádějící, protože po tradičních „trakařích“ následovalo nošení svého kolegy na zádech, na rameni i v náručí, vše v co největší rychlosti. Právě tehdy jsem přišel o svou spřízněnou duši, protože Luboš se mi při jednom z cvičení ztratil a na startu jsem před dalším během zůstal sám. Až po chvíli jsem ho zpozoroval na lavičce, kde se pohodlně usadil a ujal se fotoaparátu, za nímž se jeho unavená tvář začala při oblíbené činnosti rychle vyjasňovat.

Trenér Adam se vedle neustálého povzbuzování ukázal i jako skvělý motivátor, když se při „racích“ tělocvičnou rozlehlo: „Kdo se dotkne zadkem, má to za pade!“ Netrvalo dlouho a lodivod havlíčkobrodské střídačky spokojeně odhalil prvního hříšníka. Ani další část rozcvičky rozhodně nebyla procházkou růžovou zahradou. Pokračovalo se ve velkém tempu, přičemž hlavní náplň tvořily běhy různého druhu, jež byly doplněny o rychlou změnu pohybu či klamání tělem. Musím přiznat, že ohlášení přestávky mi znělo jako rajská hudba. Po krátkém odpočinku a bleskovém občerstvení nás čekala cvičení na odrazovou sílu.

Odrazová síla

Cvičení na odrazovou sílu byla složena především z různých výskoků a přeskoků, jež simulovala bruslení a situace na ledě. Důraz při nich nebyl tolik kladen na rychlost, ale především na kvalitu provedení. Zde přišla nejkrizovější chvíle. Na start jsem se sice postavil, ale protože už se můj žaludek trochu více vzpouzel, šel jsem se na chvíli vzpamatovat na lavičku za Lubošem. Brzy jsem se ale znovu zapojil a musím přiznat, že některé cviky mi dělaly značné problémy a hodně jsem s nimi bojoval. Snažil jsem se proto co nejlépe naslouchat neustálým radám pana Adama a byl jsem za to odměněn i nějakou tou pochvalou.

Nezvyk na dynamická a technická cvičení, při nichž jsem zatěžoval svaly, jež využívám minimálně, se po ohlášení druhé pauzy rychle projevil. Vše se začalo chystat na kruhový trénink, který ve mně budil velký respekt, protože jsem mu ještě jako nezúčastněný divák mohl již dříve přihlížet. Únava už se začínala poměrně významně hlásit o slovo a znovu do akce jsem šel s pocitem, že mám celé tělo zalité do betonu. Můj stav pravidelně kontroloval při přestávkách i kouč Adam, na jehož otázku „Žiješ ještě?“ jsem vždy zareagoval úsměvem a souhlasným přikývnutím.

Kruhový trénink

Už rozestavěná dráha nasvědčovala tomu, že znovu půjde o hodně tvrdou dřinu. Hlavní pomůckou při většině cvičení byly medicinbaly, které chyběly jen v několika málo případech. Znovu se pracovalo ve dvojicích, a tak jsem vytvořil tandem s Davidem Buškem. První stanoviště patřilo mezi lehčí, jednalo se o přeskoky křížové přízemní překážky. Následoval přesun na kladinu, po níž bylo nutné se neustále pohybovat a přihrávat si se spoluhráčem medicinbal. Pro mě jednoznačně nejtvrdší oříšek, protože na značně unavených nohách jsem měl problém udržet stabilitu a častokrát jsem z kladiny padal. Pokračovalo se kotouly popředu a pozadu, po nichž se přijímala přihrávka medicinbalem.

Na čtvrtém stanovišti se přeskakovala švédská bedna ze strany na stranu, těžká zkouška pro ztěžklé ruce i nohy (viz níže přiložené foto). Na dalším úseku se přeskakovalo po žebřinách, což zatěžovalo především horní končetiny. O slovo se potom přihlásily dřepy s medicinbalem, které ukončoval výskok. O poznání náročnější už bylo seskakování s medicinbalem v náručí z nohou umístěných na dvou lavičkách do pokleku a vzápětí i chytání přihrávek medicinbalů v rybičkách, jimiž jsou typičtí fotbaloví brankáři. Náročný úkol především pro mé, po předchozích cvičeních již „do betonu zalité“, nohy.

Poslední zatěžkávací zkouškou bylo vzpírání na předposledním stanovišti, které mi ještě teď připomínají namožená záda, ale vidina blížícího se konce mi dodávala sílu. Vše ukončila salta do „duchny“ z odrazového můstku, jež byla v porovnání s předchozími cvičeními jakýmsi odlehčením. Výkřik „Konec!“ byl doslova vysvobozením. A jak se podle ohlasů ukázalo, nejen pro mě. Poznámky „já chci umřít“ nebo „pučte mi někdo pistoli, ať ukončím to trápení“ mi přišly nejen úsměvné, ale i naprosto výstižné. To však ještě nebyl zdaleka konec.

Závěrečné soužití s medicinbalem

Zlatým hřebem byla závěrečná půlhodinka dvouhodinové šichty, v níž nám opět dělal společnost „kamarád“ medicinbal. Rozdělili jsme se na dvě stejně početné skupiny, přičemž každá se postavila na jeden konec tělocvičny a jedna z nich se ujala medicinbalu. Na něm provedla tři rychlé kliky, vzápětí s ním absolvovala tři sklapovačky, po zvednutí z palubovky provedla tři výskoky a po rychlém přeběhu předala pomyslný „štafetový kolík“ druhé partě, jež provedla to samé a při bowlingové vložce poslala medicinbal zpět na druhou stranu tělocvičny.

Po absolvování osmnácti přeběhů jsme měli tři minuty na vzpamatování a pokračovalo se druhou sérií. Mým nepřítelem už nebyly jen zmožené ruce, ale také pot, který se brzy začal objevovat na palubovce. Ujížděl mi po něm při klicích nejen medicinbal, ale po výskocích při přechodu do běhu také nohy. Několikrát jsem málem upadl, ale při vědomí hrozícího posměchu mých kolegů jsem ve všech případech situaci zázračně ustál. Ještě nikdy se čas nevlekl tak pomalu. Po několika přebězích jsem zkontroloval časomíru na zdi, na níž svítilo 18:24. Po několikanásobném opakování únavné rutiny jsem se na stejné místo podíval znovu, abych zklamaně zjistil, že čas je stále 18:24.

Potom přišel konec, tentokrát už definitivní. Pan Adam brzy začal zjišťovat, kdo nemůže na příští tréninky, přičemž se neopomněl zeptat i mě. Odpověď „Ve středu nemůžu.“ ještě větší odezvu nesklidila, ale chvíle přemýšlení a dodatek „A v pátek vlastně taky ne.“ už vyústily v hlasitý smích.

Na závěr bych rád poděkoval vedení klubu, které nám umožnilo tuto zajímavou zkušenost, trenérům, kteří s námi měli velkou trpělivost, „spoluhráčům“, na které budu po tomto zážitku při hodnocení v reportážích a online přenosech mírnější, za povzbuzování a užitečné rady, kolegovi Lubošovi za fotografickou dokumentaci a všem čtenářům, kteří si našli chvíli času na přečtení tohoto článku.

Pro ještě lepší představu se můžete podívat i na následující video.

KOMPLETNÍ FOTOGALERIE ZDE

Aktuality

Stará garda na ledě Kotliny

V sobotu 23. března se v Kotlině od 17:00 odehraje exhibiční utkání bývalých hráčů a trenérů havlíčkobrodského hokeje. Těšit se můžete na spoustu osobností, které odvedly spoustu skvělé práce pro náš klub. Přijďte se podívat, vstupné je dobrovolné. Zobrazit více informací.

Vstupenky v prodeji

Zvýhodněný online předprodej vstupenek na osmifinále s Opavou, které se v Kotlině odehraje ve čtvrtek 14. března od 18:00, byl právě zahájen.

Napsali o nás

Úterý 27. února | Odchovanci a extraligoví šampioni. Tohle jsou tahouni Havlíčkova Brodu, píše se na serveru hokej.cz. Přečtěte si celý článek.

Napsali o nás

Středa 14. února | Kapitán áčka i juniorky je Kuchta, směje se zadák Brodu. Jak zvládl tým proměnu?, píše se na serveru hokej.cz. Přečtěte si celý článek.

Charitativní aukce

Asociace druholigových klubů ledního hokeje spustila charitativní aukci artefaktů z Utkání Hvězd, které se konalo v Příbrami. Výtěžek z aukce věnuje Asociace do projektu "Nemysli jen na sebe", který spravuje Společnost DUHA, Nadace pro děti postižené mozkovou obrnou Trutnov.

Přeložení zápasu

Bruslaři se v sobotu 2. prosince měli utkat v rámci 20. kola proti Novému Jičínu, zápas byl ale kvůli sněhové kalamitě odložen. Utkání se tak odehraje v náhradním termínu v pátek 2. února od 18:00.

YouTube

Legendy věrné Kotlině

ÚTOČNÍK

Václav
Chytráček

OBRÁNCE

Jan
Suchý

ÚTOČNÍK

Jaroslav
Holík

ÚTOČNÍK

Jiří
Holík

ÚTOČNÍK

Josef
Augusta

OBRÁNCE

Milan
Chalupa

OBRÁNCE

Jaroslav
Benák

OBRÁNCE

Radek
Martínek

ÚTOČNÍK

Josef
Vašíček

OBRÁNCE

Martin
Čech

Generální partneři

Hlavní partneři

Partneři klubu