V kabině nekřičím, emoce ukazuju spíš na ledě, přiznává útočník Třetina

Do začátku úvodního zápasu nové sezony zbývají už jen hodiny. Havlíčkobrodští Rebelové vyrazí ve středečním 1. kole na led Berounských Medvědů, jejichž novým hlavním trenérem je rodák ze Světlé nad Sázavou Aleš Totter. Jeho brodský protějšek Karel Dvořák bude v utkání spoléhat především na útočnou sílu svého mužstva, kterou by měl zaručovat kromě jiných také Miroslav Třetina.

„Nervózní nejsem, já se na novou sezonu těším. Příprava byla dlouhá, přípravné zápasy taky, takže už se nemůžu dočkat, až to zase začne,“ hlásí dvaatřicetiletý útočník, který se do Havlíčkova Brodu vrátil po ročním působení v Ústí nad Labem.

Výsledky vámi zmiňovaných zápasových testů znějí poměrně optimisticky. Vnímáte to také tak?
Měli jsme pomalejší rozjezd a na konci přišli soupeři, kteří nás zrovna moc neprověřili, takže výsledky rozhodně nepřeceňujeme. Zápasy v Berouně a Hradci Králové budou úplně o něčem jiném.

Nastřílet během dvou utkání devatenáct gólů je každopádně působivá vizitka...
No právě. Útok máme silný, ale my jsme spíš potřebovali soupeře, který by nás prověřil vzadu. Beroun bude hodně bojovný, proto mám malinko obavu, aby nám ty poslední přípraváky spíš neublížily. Uvidíme.

Jaký je váš názor na to, jestli je výhoda nebo nevýhoda začínat dvakrát venku?
To záleží na tom, jak se zápasy povedou (usmívá se). Je každopádně jasné, že pokud by se zadařilo, tak nás to hodně nakopne. A já osobně si myslím, že začínat dvakrát venku je ideální.

O konkrétních cílech pro sezonu se letos v Brodě příliš nemluví, ale vy určitě nějaké máte, nebo ne?
Je pravda, že se žádné nevyhlašovaly. My všichni ale víme, že máme silný mančaft, který by měl hrát někde nahoře.

Už případné vítězství v semifinále znamená postup do baráže. To je lákavá představa, co říkáte?
Jo, je super, že letos bude baráž rozšířená. Určitě to každý cítí jako oživení. Dá se očekávat, že vepředu bude asi Boleslav a pak dalších šest vyrovnaných týmů. Každý může vyhrát.

Když jste se v létě do Havlíčkova Brodu vracel společně s Lukášem Endálem, tak jste říkal, že se těšíte, až budete hrát spolu. Jenže v přípravě vás trenéři rozdělovali...
Já to myslel spíš tak, že se těším, že si zahrajeme v jednom mančaftu. To fanoušci nás dávali k sobě, bylo to jejich přání, ale ve skutečnosti jsme spolu s Endym nikdy nehráli. A trenéři chtěli, aby se síly rovnoměrně rozprostřely. Mě nemrzí, že spolu nejsme v lajně, já mám radost z toho, že budeme hrát oba zase za Brod.

Rebelové mají už pár dnů nového kapitána. Posloucháte Petra Polodnu?
Samozřejmě. On je zatím moc hodný, ale i tak ho posloucháme (usmívá se).

Trenér Dvořák právě říkal, že jste v kabině všichni možná až moc hodní. Přitom konkrétně ve vašem případě by tomu jeden skoro nevěřil, když si vzpomene na některé zápasy...
(směje se) To je právě ono, já emoce ukazuju spíš na ledě. Na to, abych na někoho křičel v kabině, jsem nikdy nebyl. A je pravda, že i Petr je klidnější povahy. O pořádek se ale nebojím. Pokud bude potřeba, určitě to někdo z nás srovná.

Asi nemá cenu se ptát, na který souboj se v sezoně nejvíc těšíte, co?
Samozřejmě, že na Jihlavu. V dresu Brodu bude mít tenhle zápas zase tu správnou atmosféru. Nicméně my budeme chtít vyhrát s každým soupeřem. Jihlaváci sice tvrdí, že se umíme vyhecovat jen na ně, ale my letos hodláme patřit k lídrům.