Michal Plutnar: Havlíčkův Brod mám rád a určitě bych se tam chtěl vrátit

Havlíčkobrodští Rebelové mají na mistrovství světa do dvaceti let hned tři želízka v ohni. Jejich dres v minulosti oblékali Libor Šulák a odchovanci Daniel Dolejš s Michalem Plutnarem. Posledně jmenovaný je zatím nejlepším střelcem českého výběru, na kontě má dva přesné zásahy. Soubor z Kotliny sleduje nadále i přesto, že už hraje v zámoří. „Každý den, když Broďáci hrají, tak zhlédnu jejich zápas na onlajnech,“ přiznává devatenáctiletý zadák. (Foto: Alexander Demianchuk, Reuters)

První hokejové krůčky v Havlíčkově Brodě

Michala Plutnara, ostatně jako většinu hráčů, přivedl k hokeji jeho otec už v útlém věku. „Když mi bylo čtyři nebo pět let, tak mi koupil první brusle. Tehdy se rozhodlo o tom, že budu hrát hokej.“ Své první hokejové krůčky dělal na zimním stadionu v Kotlině, který je domovem havlíčkobrodských Rebelů. Právě zde odstartoval devatenáctiletý obránce svou cestu až na mistrovství světa do švédského Malmö. A na svůj první klub v kariéře rozhodně nezapomněl. „Každý den, když Broďáci hrají, tak zhlédnu jejich zápas na onlajnech. Rád se tam vracím v létě, kdy tam s kluky trénuji. Je to příjemné. Havlíčkův Brod mám rád a určitě bych se tam chtěl vrátit.“

V českém výběru není jediným, kdo vyrůstal ve městě proslulém Karlem Havlíčkem Borovským. Mezi místní odchovance patří i gólman Daniel Dolejš, který zde působil i na začátku probíhající sezony před svým přesunem do extraligových Vítkovic. Hokejové mládí zde prožil i obránce Libor Šulák, který po Plutnarovu boku nastoupil proti Spojeným státům americkým v první formaci. „Bavili jsme se o tom už na kempu v Rokycanech, že je to obrovská náhoda. Všichni tři jsme vyrůstali spolu, chodili jsme spolu do školy a teď jsme se sešli na mistrovství světa dvacítek. Je to paráda, že jsme tady tři z jednoho týmu.“

Trápení s angličtinou

Kariéra šikovného hokejisty nabrala strmý vzestup. Po přestupu do Liberce, kde hájil barvy staršího dorostu i juniorky, se už po jedné sezoně přesunul za „velkou louži“. V současné době obléká dres týmu Tri-City Americans, kde nastupuje už třetí soutěžní ročník. Jak ale sám přiznal, první chvíle v zámoří pro něj nebyly úplně jednoduché. „Přijel jsem tam a moc jsem neuměl anglicky. První tři až čtyři měsíce byly těžké. Na ledě to ale bylo v pohodě. Šel jsem tam hrát hokej, který je všude stejný. Akorát jsem měl problémy s tou řečí, ale po pár měsících jsem to překonal. Angličtinu jsem pochytil a už to bylo dobré.“

Své zkušenosti a dobrou formu z mládežnické WHL, kde se mu daří vydatně podporovat své spoluhráče z útoku, si přenesl i na světový šampionát. I přesto, že hlavní náplň jeho práce tvoří defenzivní úkoly, může se díky dvěma přesným trefám pyšnit přídomkem nejlepšího střelce české reprezentace. Pochvalné ódy však skromně odmítá a na první místo řadí úspěch celého mužstva. „Myslím si, že proti Kanadě to byl určitě jeden z mých nejdůležitějších gólů. Vstřelil jsem branku, ale hlavně hráli jsme skvěle jako tým. Kluci hráli výborně a gólman parádně chytal, takže to byla kolektivní práce.“

Jeho zásah do černého, kterým poslal mladé Čechy proti javorovým listům do vedení 2:1, hodně přispěl ke konečnému vítězství. Nečekaný zisk dvou bodů v případě tříbodových triumfů nad Německem a Slovenskem přiblíží Přerostův soubor druhé příčce ve skupině, Kanada však nesmí získat z následujících duelů plný počet. „Myslím si, že na to my nemůžeme koukat. Na mistrovství světa je každý zápas hrozně těžký, musíme k němu vždy přistoupit důsledně a zodpovědně, odehrát ho naplno,“ důrazně odmítá uspokojení po skalpu papírového favorita.

Srážka s rozhodčím

Opora zadních řad se po skončení druhé třetiny nachomýtla do kuriózní situace, která rozzlobila kanadskou část publika. Po zaznění sirény si chtěla vyřizovat účty s protihráčem, ale cestou nechtěně srazila čárového sudího, za což vyfasovala dvouminutový trest. „Rozhodčího jsem až do poslední chvíle vůbec neviděl. Šel jsem po tom hráči, který vystřelil na naši bránu po odpískání, za což měl podle mě dostat trest, protože to by si neměl dovolovat. Nechtěl jsem mu nic udělat, jen za ním jet a trošku ho postrčit. Rozhodčí se tam připletl a myslím si, že i trochu ztratil balanc. Z toho záznamu to vypadalo, že až moc,“ smál se po nedělním tréninku Plutnar, i když na trestné lavici mu předešlý večer určitě do zpěvu nebylo. Navíc ještě netušil, že za tento incident dodatečně dostane disciplinární trest a proti Německu nenastoupí.

Napínavé bitvě přihlíželo v ochozech Malmö Isstadionu více než tři tisíce diváků, z nichž většina držela palce mladíkům ze zámoří. Kanadských fanoušků je v dějišti turnaje opravdu hodně, na zápasy je dokonce rozvážejí speciální autobusy. Na tribunách byly ale k vidění i české vlajky. „Nechci říct, že jsem na to zvyklý, ale v Americe je diváků víc než v Čechách. Tohle byla jedna z těch atmosfér, ve kterých se hraje parádně. Byl to nezapomenutelný zápas jak pro nás, tak i pro ně.“

Junioři ještě nestihli poznat krásy třetího největšího města Švédska, náplň jejich dnů tvoří hlavně příprava a utkání. Zatím si neprohlédli ani Malmö Arenu, kde si určitě zahrají. V krásné hale se uskuteční nejen čtvrtfinále, ale i úvodní duel v rámci bojů o udržení v elitní skupině. „Ještě jsme k tomu neměli příležitost. Jsme tady zhruba týden, ale většinu času trávíme tréninky. Jednou jsme byli v nějakém nákupním centru a Malmö Arenu jsme zatím viděli jen zvenku.“

Snem je cenný kov a NHL

Bek s velkou budoucností vzhlíží k zisku cenného kovu, který by si se svými spoluhráči na konci mistrovství světa rád navlékl na krk. Netají se ani svým cílem okusit nejprestižnější soutěž na světě. „Přál bych si, abychom vybojovali nějakou medaili, protože to by byl pro český hokej další historický úspěch. Pro mě, jako asi i pro všechny hokejisty, je snem NHL. Proto každý hráč hokej hraje. Doufám, že se to povede.“

Michal Plutnar si pochvaluje to, že ho na největší mezinárodní akci doprovodil alespoň jeden z rodičů. Kvůli svému angažmá v USA je totiž od své rodiny po většinu roku nuceně odloučený. „Mám tady taťku. Jsem moc rád, že se přijel podívat, protože rodinu osm měsíců nevidím. Mamka dorazit nemohla, protože pracuje.“

Foto 2: facebook.com/Cesky.narodni.sport.je.hokej