Manažer A-mužstva David Kozlík: Nejvíc mě mrzí, že jsme Tábor v play off víc nepotrápili!

Havlíčkobrodští hokejisté v základní části po tuhém boji nakonec udrželi čtvrtou příčku a v semifinále play off narazili na vítězný Tábor. Hodně favorizovaným Kohoutům chtěli cestu za postupem co nejvíc zkomplikovat, ale to se jim nepovedlo a sérii prohráli jednoznačně 0:4 na zápasy. „Věřil jsem tomu, že se v play off semkneme, dáme do toho srdíčko a Tábor potrápíme daleko víc, protože si myslím, že jsme ho ani zdaleka nepotrápili tak, jak bychom měli. To mě na celé sezoně mrzí asi ze všeho nejvíc,“ povzdechl si manažer A-týmu David Kozlík, kterého před novým soutěžním ročníkem čeká spousta práce se skládáním hráčského kádru a výběrem hlavního trenéra. „Musím říct, že trenérů je ve hře víc. V horizontu zhruba dvou týdnů bych tuhle otázku chtěl definitivně vyřešit,“ hlásí k obsazení důležitého postu.

Dejve, jak celkově hodnotíš ze svého pohledu sezonu A-mužstva?
Sezona se mi těžko hodnotí, protože byla taková zvláštní. Myslím si, že to začalo už před sezonou, kdy byla podceněná letní příprava. Nechali jsme ji v uvozovkách takovou benevolentnější s tím, že kluci z Brodu měli tréninky každý den a po dojíždějících jsme chtěli, aby tady byli každou středu a tým se tak alespoň jednou týdně sešel pohromadě. Dnes už vím, že tohle byla chyba. Někteří hráči k tomu nepřistoupili tak, jak jsme si představovali. Víceméně jsem vycházel z toho, že jsou to dospělí kluci, kteří sami dobře vědí, že druhá liga se nedá hrát bez tréninku. Bohužel, došlo k tomu, čeho jsem se obával. Ke konci sezony už nám docházela šťáva. Nedávám to za vinu hráčům ani trenérovi, ale vezmu to na sebe. Jsem z toho už do budoucna poučený.

Řekl bych, že vstup do sezony nebyl špatný, ale od začátku nového roku to začalo trošku skřípat. Ne, že bych týmu nedůvěřoval, ale něco takového jsem trochu tušil už v listopadu. Proto jsem se snažil sehnat nějaké hráče. Ve finále to dopadlo tak, že sem začali jezdit kluci z Kolína. Jezdil sem z prvoligového Šumperku i Štěpán Dudycha. Myslím si, že tito kluci nám pomohli. Bohužel, na play off už jsme je ale neměli k dispozici, což mě mrzelo, ale nedalo se s tím nic dělat. Dali jsme si za cíl se za každou cenu dostat do play off. Ke konci základní části jsme bojovali ze všech sil o to, abychom se do něj dostali. Třetí místo pro nás bylo asi nedosažitelné. Šli jsme tak do play off ze čtvrtého místa a narazili jsme na první Tábor. Věřil jsem tomu, že se v play off semkneme, dáme do toho srdíčko a Tábor potrápíme daleko víc, protože si myslím, že jsme ho ani zdaleka nepotrápili tak, jak bychom měli. To mě na celé sezoně mrzí asi ze všeho nejvíc.

V průběhu sezony došlo ke změně na postu hlavního trenéra, kde Michala Konečného nahradil Richard Cachnín. Co vás vedlo k této změně a jak dlouho jste o ní přemýšleli?
Co se týče výměny trenéra, tato myšlenka mě napadla už v průběhu listopadu, ale v Konyho jsem měl stoprocentní důvěru a říkal jsem si, že chyba není v trenérovi. Nicméně když jsme si s Konym pět nebo šest kol před koncem základní části spolu sedli, tak sám Kony s touhle myšlenkou přišel. Dvě hodiny jsme se o tom bavili a nakonec jsme si řekli, že ještě zkusíme tým nastartovat. Nechci říct, že to úplně vyšlo. Zlepšení přišlo až později, takže jsme tuto změnu měli udělat už dřív. Rozhodně to ale není tak, že Kony je špatný trenér, to vůbec ne. Naopak, jsem mu moc vděčný, že před dvěma lety na moji nabídku kývnul. Práci, kterou tady měl odvádět, tak odvedl. Bylo to prostě z toho důvodu, že jsme do týmu potřebovali dostat nový impuls. Jak už jsem říkal, myslím si, že ten nový impuls opravdu přišel. Bylo to už ale asi pozdě.

Jak hodnotíš práci kouče Cachnína, který tým přebral na zbytek základní části a celé play off?
Určitě do týmu přinesl takovou živou krev, tedy přesně to, co jsem si od výměny sliboval. Řekl bych, že jeho práce se určitě projevila. Kluky určitě oživil. Jak už jsem říkal, ta změna asi měla přijít dřív. Třeba bychom na tom byli lépe i v tabulce a mohli jsme se poprat o vyšší umístění. Jak už jsem ale zmínil, po této sezoně určitě nevidím chybu v trenérovi. Nechci ani jmenovat hráče, na kterých jsem viděl, že neodvádějí úplně to, co jsme si představovali. Někteří kluci si ale s prominutím jen přišli vypotit tričko a po tréninku nebo po zápase hurá domů s čistou hlavou. Takovýhle přístup se mi samozřejmě nelíbí.

Nicméně je problém i v tom, že hráči na trhu prostě moc nejsou a těžko se pak někde hledá nějaká náhrada. Když se rozhodnu, že vyhodím pět hráčů, tak těch pět chybějících pak musím někde sehnat. A bohužel, pět jich nikde není. Není ani jeden, natož pět. Tímhle jsme byli v podstatě zahnaní do kouta a já jsem nedokázal s Konym ani s Cembou na tohle nějak zareagovat. Na druhou stranu je potřeba říct, že jsme se pak nemohli spolehnout na hráče, kteří nám sem jezdili vypomáhat formou střídavých startů. Nemohli jsme si vypomoct ani mladými kluky z juniorky, protože juniorka hrála skoro celou sezonu v podstatě jen na tři lajny. Proto bylo těžké je nějak víc zapojit do chodu áčka. Prostě se nám to všechno tak nějak blbě sešlo. Další hráči k dispozici nebyli a neměli jsme tak, kde brát.

Víš už teď alespoň odhadem, jak moc by se měl hráčský kádr před příští sezonou změnit, nebo je na to ještě moc brzy?
Určitě se budu snažit přivést sem pár hráčů a tým tím trošku oživit. Na druhou stranu musím přiznat, že nechci dělat nějaké velké změny. Když jsem tým před dvěma lety přebíral, zůstalo v něm asi pět nebo šest kluků. V podstatě jsme tak museli skládat nový tým a touhle cestou jít určitě nechci. Naopak. Věřím, že kluci, kteří tady byli v této sezoně, se o to budou chtít poprat a budou chtít ukázat, že po nepovedené sezoně dokážou udělat úspěch. Samozřejmě vím, že tým bude potřeba trochu doplnit. Nějaká jednání už probíhají. Jednám i s hráči, kteří tady byli v této sezoně. Uvidíme.

Máte už teď jasno, kdo povede v příští sezoně A-mužstvo jako hlavní trenér?
Musím říct, že trenérů je ve hře víc. V horizontu zhruba dvou týdnů bych tuhle otázku chtěl definitivně vyřešit. Jak už jsem zmínil, teď už bych chtěl poctivou letní přípravu, takže musíme co nejdříve nového trenéra přivést. Zatím není nic oficiálního a nikoho nemáme podepsaného. Jednání však už probíhají a já věřím, že se brzy domluvíme a budeme moct začít pracovat, abychom byli na novou sezonu co nejlépe připravení.

Nabízí se otázka, jestli budeš znovu lámat Míru Třetinu, aby dál pokračoval, protože i když v uplynulé sezoně pořádně netrénoval a nebyl celou dobu s týmem, tak kdykoliv nastoupil, tak nám určitě hodně pomohl...
K Mírovi se v podstatě nemá cenu vyjadřovat, protože borec, který dělá dovednostního trenéra a nemůže moc trénovat, sem třeba patnáctkrát přijede a pokaždé je nejlepším hráčem na ledě. Samozřejmě bych si moc přál, aby tady byl Míra napevno a nechyběl na žádném tréninku ani na žádném zápasu. Bude to jedno z hlavních našich témat, abychom se s Mírou domluvili. On sice hlásil, že už na to s*re, ale já doufám, že se ještě nechá zlanařit, protože vidím, že je minimálně velkým přínosem do kabiny. Kluci ho naprosto právem berou jako velkou persónu a myslím si, že to nám v kabině taky chybělo. Máme tady relativně mladý tým a dlouho nám tady chyběl takový nosič výkonnosti. Řekl bych, že přesně to u Třéti platí dvojnásobně.

Ještě jedna otázka na závěr. Je to bohužel trend nejen u nás v Brodě, ale celkově i v celém českém hokeji, že na hokej chodí méně fanoušků, než tomu bývalo v dřívějších dobách. Jak velký je to zásah pro klubovou kasu a co se s tím dá podle tebe do budoucna dělat?
Pro nás je určitě velký zásah i to, že při domácích zápasech nemáme pod sebou hospody a restaurace. Nemůžeme tak prodávat pivo ani klobásy, což bych řekl, že je z našeho rozpočtu dost velká část peněz, o kterou bohužel přicházíme. Samozřejmě i to, že na hokej chodí méně lidí, je také problém. Kvůli lidem se hokej dělá. Když bude chodit na hokej jen padesát lidí, asi pak nemá moc smysl se o něco snažit. Na druhou stranu si nemyslím, že to stojí až tak za houby, aby sem lidi přestali chodit.

Naopak si myslím, že alespoň jednou za týden si s kamarádem najít cestu na zimák, dát si s ním pět piv, klobásu, pokecat si o životě a když to půjde, užít si i hokej a pak jít vesele si domů zase lehnout na gauč nebo k televizi je podle mě příjemné zpříjemnění středečního nebo sobotního večera. Jsem z toho takový zklamaný, protože jsem čekal, že sem bude chodit víc lidí. Když vidím, že třeba na play off chodilo v Táboře stabilně přes dva tisíce lidí, myslím si, že na druhou ligu je to skvělá účast. Dokonce si troufnu říct, že to i převyšuje návštěvnost některých prvoligových stadionů. Neříkám, že si dávám za cíl, aby v Brodě chodilo na hokej přes dva tisíce lidí, ale myslím si, že atakovat alespoň tu tisícovku by určitě bylo hezké.