Jan Milfait: Nikdy by mě nenapadlo, že pojedu trestné střílení zrovna proti Brodu

Je mladý, velice šikovný a vychytralý hokejista, který ještě vloni perfektně střílel za brodské juniory. Poté si zkusil zahrát za tým dospělých Rebelů a letos si skvěle počíná v barvách berounských Medvědů. Všichni jistě poznají, že jde o Jana Milfaita, jenž se od přípravky vyvíjel právě v havlíčkobrodské Kotlině. Pro aktuální sezónu se působištěm tohoto hbitého útočníka stal Beroun. Zde se v několika zápasech prosadil důležitými brankami a předvedl se tak v tom nejlepším světle. Milfait se divákům ze svého rodného města představil o víkendu, když jeho tým přijel bojovat do Havlíčkova Brodu. Zpestřením bylo i jeho trestné střílení, které ale neproměnil. Foto: Michal Milfeit

Dvacet kol 1. ligy je za námi. Beroun si letos počíná dobře. Jak jsi spokojený se svým působením v barvách Berouna?

Nevedeme si špatně, máme vlastně jeden z nejmladších týmů v 1. lize, takže to hodnotím pozitivně. V Berouně jsem spokojený, nemám si vůbec na co stěžovat. Ještě nedávno jsem si myslel, že budu hrát 1. ligu juniorů. Jsem moc rád, že to u Medvědů klaplo.

V kabině je s tebou několik hráčů, kteří s tebou sdíleli střídačku, když jsi minulou sezonu startoval za havlíčkobrodské Rebely. Máte v kabině nějakou důvěrnější partu bývalých Rebelů, nebo na to neberete ohled?

Žádnou důvěrnější partu nemáme, samozřejmě jsme si něco řekli se Soldym (Soldánem) nebo se Stromem (Stromkem), ale nic, co by nemohli vědět i ostatní.

Dvacáté kolo se hrálo právě v Kotlině, jaký jsi měl pocit před zápasem, v němž jsi nastupoval proti rodnému klubu před tisícovku diváků složenou ze spousty tvých kamarádů a dokonce i těch nechodících běžně na hokej?

Byl jsem hrozně nervozní, pořád jsem si opakoval abych něco nezkazil a hrál si to, co umím. Naštěstí ze mě po prvním střídání nervozita spadla a mohl jsem hrát v klidu. Jen škoda, že jsme neuhráli nějaké body.

Doslova třešinkou na dort bylo tvé trestné střílení. Je to přeci jen také náhoda, že při takovém zápase zůstaneš na ledě jenom ty a brankář. K tomu se přidá pískot domácích fanoušků, rozhodčí píská a je jen na tobě, zda před zraky havlíčkobrodských fanoušků překonáš brankáře. Co se ti v tu chvíli honilo hlavou?

Vůbec by mě nenapadlo, že pojedu trestné střílení zrovna proti Havlíčkovu Brodu. Nicméně jsem nečekal, že mi budou domácí fanoušci fandit (smích). Pískot jsem ani nějak nevnímal, soustředil jsem se hlavně na ten nájezd. Jen mě mrzí, že v tak důležitý okamžik jsem ten nájezd tak trestuhodně zahodil.

Radil ti někdo ze spoluhráčů jak proti Laitinenovi uspět, nebo jsi jel čistě podle svého uvážení?

Rozmýšlel jsem se mezi kličkou nebo střelou, ještě na střídačce jsem se bavil se spoluhráči a ti mi říkali, ať to dávám nahoru. Tím mi potvrdili, že bych měl střílet. Výsledek už všichni znáte.

Jak se ti v sobotu jevila fanouškovská atmosféra domácích?

Abych pravdu řekl, moc jsem je nevnímal.

Tušil jsi, že bude domácí kotel ke konci zápasu vyvolávat tvé jméno?

Kamarád mi říkal, že se něco chystá, ale nevěděl jsem co. Jsem moc rád, že na mě nezapomněli. Chtěl bych jim za to moc poděkovat.

Jak jsi spokojený s fanoušky v Berouně? Evidentně tam máte vynikající bubeníky.

Jestli se to říká, tak to bude asi pravda (smích). V Berouně moc lidí na hokej nechodí, což je docela škoda. Naši fanoušci si ale počínají velice dobře, klobouk dolů před nimi.

Máte s Medvědy pro letošní sezónu daný cíl, kterého byste rádi dosáhli?

Jednoznačně play-off.

Občas nastupuješ i za druholigovou pražskou Kobru, nabíráš spoustu zkušeností i tam?

Odehrál jsem za Kobru 3 zápasy a v každém zápase se sbírají nějaké zkušenosti. Akorát se tam nebruslí tolik jako v 1. lize (smích).

Díky za rozhovor a ať se ti nadále daří.

Díky.